O NAŠICH SAUNÁCH
Zpracováváme výhradně ty nejkvalitnější severské jehličnaté dřeviny a celý proces naší výroby prochází pečlivým výběrem vstupní suroviny, precizním zpracováním dřeva, umělým sušením řeziva, opracováním na moderních technologiích a důslednou kontrolou při celém procesu výroby saun, koupacích sudů a saunových doplňků. Společnost je držitelem certifikátu PEFC, který zaručuje, že vstupní surovina použitá k výrobě našich produktů nepochází z kontroverzních zdrojů.
Srdcem každé sauny jsou kamna. Používáme prověřené značky HARVIA a nebo GRILL´D.
Povrchová úprava saun a sudů je provedena nátěrovými hmotami od firmy TIKKURILA a nebo metodou thermowood.
Střešní krytina saun je asfaltový šindel od dodavatele SHINGLAS.



Historie saunování
Řekli byste, že tradice saunování se předává z generace na generaci už víc než 10 tisíc let? V minulosti byly sauny rušným místem setkávání, pořádaly se v nich náboženské rituály, ženy do nich dokonce chodily povít své potomky a starci se v nich zase vydávali na poslední cestu. Přestože se v čase měnila jejich podoba i forma užívání, jedno zůstalo stejné: už naši prapředci dobře věděli, že na tom vědomém „ohřívání se“ prostě něco je!
Začalo to dírou v zemi
První finské sauny byly v podstatě díry vyhloubené do země, do jejichž středu se pokládaly nahřáté kameny. Otvor nahoře se pak přikryl zvířecí kůží. Následovaly pozemní tzv. kouřové sauny, které sestávaly ze tří stěn, stropu postaveného z kmenů a velkých dřevěných dveří. Vnitřek sauny byl obložený kameny a při vyhřívání se s otevřených kamen plnil kouřem. Když se zhruba po osmi hodinách v místnosti vytvořila ideální saunovací teplota, byly už stěny vydatně pokryty sazemi. Přestože šlo o rituál značně špinivý, byl zcela hygienický – saze jsou totiž sterilní. Ostatně na některých místech fungují kouřové sauny dodnes a pyšní se početnou základnou nadšenců.
Parní stany
Prastaré asijské nomádské kmeny zase propadly kouzlům parní sauny a úspěšně je přinesly i do Evropy. Podle archeologických nálezů si už v 5. století běžně stavěly relaxační stany, do kterých nosily z ohniště nahřáté kameny a polévaly je vodou. Pak si posedaly do kolečka kolem nich a prostě jen odpočívaly. Avšak pozadu jsme v koupelích ve vlastním potu nebyli ani v Čechách, kde se první písemné zmínky o saunování objevují v 10. století. Slovanské sauny se tehdy stavěly ze dřeva s trámy vycpanými mechem. Novodobé sauny podobné těm, které známe dnes, se začaly budovat až začátkem 19. století.
Postupem let přivítaly sauny kromě technických vylepšení také další „sestry“: k suché finské s teplotou okolo 90 stupňů a zmíněné parní se přidala například tropická, solná nebo herbal, které benefity obou příjemně kombinují.
Vliv sauny na tělo
Silnější imunita, lepší dýchání, kvalitnější spánek. To je jen zlomek z výčtu vědecky prokázaných účinků saunování na lidské tělo. Pobyt v sauně je svým způsobem takový trénink – jen hezky v klidu a bez jakékoli zátěže. Pomáhá tělu snadněji se vypořádat s přechodem mezi vysokou a nízkou teplotou, a tak lépe odolává nachlazení. Zároveň také zrychluje krevní oběh, posiluje srdce a motivuje imunitní systém vytvářet více bílých krvinek. Dýcháním horkého vzduchu se navíc zvyšuje vitální kapacita plic a průtok vzduchu. Nehledě na to, že v sauně ze sebe prokazatelně vypotíte toxiny a odbouráte stres.